Letní výcvikový tábor

Nenápadně poeticky klidná a slušně teplá startovní neděle se velmi rychle překlopila do stejně po čertech teplého zkouškového pondělka. Tentokrát se ucházelo pět statečných o zdolání dvojek v terénním vyhledání. I přes slibně překonanou poslušnost a vytrvalé nasazení dvounohých i čtyřnohých účastníků ve speciálech, se kýženého cíle nakonec nepodařilo dosáhnout nikomu. Proti trudomyslnosti je vyhlášeným psychofarmakem nálož fyzické práce, takže hned další den úplně všichni naplno zabořili především ty psí nosy do sutin, cadaverů, lesních ploch anebo se se svým psem na poslušnosti vzájemně drželi většinou u nohy.

Odborníci na zdravou hlavu k udržení psychické pohody doporučují sem tam změnit prostředí. A tak se o den později vyrazilo do ruin někdejšího klášterního pivovaru ve Vyšším Brodě, které nám laskavé vedení cisterciáckého kláštera opět propůjčilo k bohulibému tréninku. Skvěle jsme se tam vyřádili! Když pak navečer naše holky Pavlovi u příležitosti jeho nedávné záchrany lidského života pustily děkovný vzkaz na videu, předaly dort s nádhernou jedlou fotkou Pavla a jeho superšikulky Brigity, ke kterému byla přidána ještě speciální všemi podepsaná čestná nástěnka s fotkami těchto našich celebrit, i staří harcovníci se senzitivitou strhanou zuby času těžko zamačkávali slzu dojetí. Pak se zpívalo, hrálo na kytary, vyprávělo, jedlo, pilo, smálo, a po tom všem se také kvalitně spalo.

Další den po práci v terénech se Martin Jakubše svou přednáškou postaral o oživení a obohacení topografických vědomostí brigády. Písemka na konci prezentace a její vyhodnocení ukázaly každému frekventantovi rychlokurzu, jak na tom zhruba je se čtením z mapy, s orientačním úsudkem, s řešením praktických slovních úloh, s počty a se svou pozorností. Na dobrou noc už byla známa informace, že zítra odpoledne to vypadá na POHOTOVOST.

Opravdu ji vyhlásili! Každý psovod se měl se sbalenou zásahovou výbavou na výzvu Martina dostavit na konkrétní UTM souřadnice, které šlo odečíst z rozdaných mapových podkladů z večera. Povolaní psovodi s postupně se množícími totožnými výzvami s úlevou zjišťovali, že na výchozí bod byli soustředěni všichni. Drobnou euforii ale brzy vystřídaly chvilky nejistoty, kdy nás Martin motal po lese a občas se záludně optal, kdeže to na té mapě jsme. Sotva znatelný potůček tady zleva ale nemusí být ten, který máš v mapě! Je to vážně tento anebo tamten, který teče opodál? Aneb proběhla lekce na odhadování vzdálenosti v terénu, která pokračovala přidělením sektoru, který si každý individuálně překreslil do své mapy, měl k němu dojít, projít jej pásováním po padesáti metrech a pak se vrátit zpět na výchozí bod. To vše jenom za použití mapy a buzoly. Záznamy ze zařízení sledující trasy všech pátračů, které měl každý účastník pohotovosti v batohu, byly středobodem večerní zábavy. Ostřílení psovodi se bavili výmluvami těch juniornějších, že tady v tom směru hustníky rozhodně projít nešly, protože tak hustý les v životě neviděli, anebo že přesně ta chybně zvládnutá část sektoru byla jedna velká hnusná bažina, kam zapadli tak či onak, což jim totálně rozbilo orientaci, a proto záznam vypadá, jak vypadá. Kdo by si potřeboval procvičit ovládání a chůzi podle GPSky, mohl si k tomu kdykoli projít Bářinu příjemnou procházku po okolí základny určenou podle souřadnicových bodů zadaných v roztodivných formátech.

Koho by snad ještě trápily třeba nějaké zbytkové chmury z pondělka, měl možnost je průběžně nechat na nenucených pracích při vytváření dalších zbrusu nových úkrytů v sutinovém trenažeru, na kterých se doslova odvedly tuny práce.

Spáleniště všem zúčastněným děkuje za přiložení každé ruky do společného díla, pod kterým tato skvělá základna vzkvétá. Pozitivní nálada, chuť věnovat se společnému cíli, ohleduplnost, ochota pomoci a absence všeho nesportovního chování je to, co z nás dělají takovou skvělou partu. Díky za to!