9/11 CHLUPATÍ HRDINOVÉ

Dnes, v 9:59 a 10:28 se před dvaceti lety v USA zřítila Americká dvojčata.

Zprávy i sociální sítě zaplavují vzpomínkové akce a oživují tak neobyčejné příběhy lidí a jejich zážitky, ze kterých i po dvaceti letech mrazí. Vzpomenout bychom si také měli i na všechny ty, kteří riskovali vlastní život, aby zachránili život ostatním. Mezi skupinu těchto hrdinů patří neodmyslitelně i kynologové a jejich psí parťáci.

Záchranné akce se účastnilo přes 300 kynologických záchranných týmů, ale jen kolem sta jich bylo připraveno na katastrofu tak děsivé velikosti v městském prostředí. Mnoho z nich bylo experty na vyhledání ztracených osob v ploše, ale měli problém zvládat obrovskou hromadu doutnající sutiny, zkrouceného kovu, skla a zvuků okolo. 

Spolu s povoláním kynologických záchranných týmů bylo nutné zajistit dostatečnou veterinární péči. První veterináři začali přijíždět po kolapsu budov. Spolu s dalšími veterinárními klinikami vytvořili během následujících pěti dní 10 vybavených pracovních stanic. Jednou ze stanic byla i mobilní veterinární nemocnice MASH, která byla vybavena stejně jako klasická klinika, včetně operačního sálu. Byla přistavena dva bloky od sutin. Veterináři nejčastěji ošetřovali popáleniny na tlapkách a tržné rány a podrážděné oči a nos od prachu. Největším strachem se ale ukázala být dehydratace. Po pár dnech, kdy se mobilní kliniky dokázaly patřičně zásobit, byl každý pes vždy zkontrolován než šel pracovat do sutin, a po své směně byl osprchován od prachu a dalších nečistot, pečlivě ošetřen a redehydratován. 

Prvním psem na místě pádu Dvojčat byl německý ovčák Apollo, který byl zapojen do záchrany lidských životů už 15 minut po pádu dvojčat. Jeho psovod dodnes vzpomíná na neuvěřitelný rozsah sutin, které spolu prohledávali. Apollo, stejně jako další psi, několikrát spadl do hlubších vrstev doutnající suti. V jednu chvíli na něj dokonce spadly hořící trosky. Naštěstí i tento incident přežil, především proto, že o chvilku dříve se propadl do kaluže vody.

Jediného přeživšího, kterého lokalizovaly kynologické týmy, našel německý ovčák Trakr, a to 27 hodin po kolapsu obou budov. Mimochodem, jeho psovod, kanadský policista, který přijel do New Yorku z kanadského poloostrova Nové Skotsko, byl suspendován z práce kvůli tomu, že odjel pomáhat se záchrannými pracemi bez povolení zaměstnavatele. Ti ho však později uviděli ve zprávách. 

Od doby Trakrova nálezu už ale psi nalézali jen cadavery. Zlatý retriever Riley byl cvičen pouze na vyhledávání živých osob. I přes to, že dokázal lokalizovat několik těl hasičů, zoufale se snažil najít někoho živého. Jeho psovod vysvětil, že nikdy nebyl formálně cvičen v nalézání cadaverů a tyto nálezy se podepsaly na jeho psychice. I proto byli psovodi nuceni ukrývat do sutin i živé osoby, aby psy byli motivováni do dalšího hledání. 

Denise Corliss a její dvouletá fenka zlatého retrievera Bretagne přijely na Ground Zero týden po pádu dvojčat a v sutinách hledaly 10 dní. Jejich pomoc se však nevztahovala pouze na hledání v sutinách. Psovodka Denise zavzpomínala na množství hasičů, policistů i dalších lidí, kteří si přišli Bretagne pohladit nebo se jen pomazlit. Uvádí například okamžik, kdy si jeden muž přišel pohladit Bretagne a řekl jí: „Víš, já vlastně moc psy nemusím.“ Což psovodku velmi překvapilo, vzhledem k tomu, že klečel u Bretagne a hladil ji. „Můj nejlepší kamarád miloval psy, měl také zlatého retrievera. Teď je někde tam“ a ukázal na hromady suti.

Ačkoliv psí týmy zachránili ze sutin jen jednoho živého člověka, denně zachraňovali i nespočet lidí, kteří po nich dál neúnavně pátrali.

Bretagne byla posledním přeživším psem, který byl nasazen při záchranných operacích v New Yorku. Odešla těsně před svými sedmnáctými narozeninami. Při její poslední cestě na veterinární kliniku ji provázela čestná stráž. 

Labrador Sirius, který byl vycvičen pro vyhledávání výbušnin, byl jediným služebním psem, který zahynul během této katastrofy. V okamžiku kolapsu jižní věže odpočíval ve své kenele v kanceláři Přístavní policie v suterénu budovy. Jeho ostatky byly odkryty až v lednu roku 2002. Během jeho vyzvednutí z místa katastrofy mu také stála čestná stráž.

Kromě záchranářských psů je třeba si připomenout i další psí hrdiny. Jsou jimi dva vodící psi Roselle a Salty, kteří se nacházeli přímo v hořících budovách. Roselle vyvedla svého slepého pána a dalších 30 lidí ven ze 78. patra severní věže (1463 schodů), těsně před pádem budovy. Salty pomohl svému pánovi a jeho kolegům do bezpečí ze 71. patra světového centra. 

Velkou roli hráli i terapeutičtí psi, např. Tikva a Jake, kteří na místě poskytovali emocionální podporu nejen těsně po útocích, ale i při devítiměsíčním procesu odklízení pozůstatků dvojčat.

 Jedenáctého září přišlo o život téměř 3000 lidí. 

Čest jejich památce.