Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Výjezdní trénink v Polabí

Početnost členské základny jihočeské brigády umožňuje uspořádat plnohodnotné celovíkendové tréninky na opačných koncích republiky


Výjezdní trénink v Polabí
Iva Bufková 8.5.2024 95x Výjezdní tréninky

Zatímco vodníci řádili na Lipně, suchozemská parta si užívala trénink v sutinách na východě republiky. Sobotní hledání se odehrálo v členitém areálu bezmála dvě stě let starých kasáren v pevnosti Josefov v Jaroměři a bylo cíleno na práci v uzavřených budovách. Mladí psi i zkušení pátrači si tu vyzkoušeli nejrůznější situace i pachové záludnosti hledání v uzavřených prostorách včetně temného labyrintu podzemních chodeb.

Pozdní sobotní odpoledne a večer nás ovšem čekalo ohromující setkání s neuvěřitelně elegantním a impozantním stvořením. Na chvíli jsme totiž měli možnost ocitnout se tváří v tvář okouzlujícím žirafám, které se k nám dokonce i několikrát blahosklonně sklonily ze svých výšin. Samozřejmě nikoli kvůli naší maličkosti, ale u vidění nějaké mlsky (speciálně žirafí). Věřím, že každého z nás výjimečnost těchto tvorů i zvláštní atmosféra celého setkání zasáhla. Navíc cesta za žirafami královédvorskou ZOO, která byla narvaná hemžícími se lidmi a jejich ječící drobotinou, byla dost dobrým socializačním počinem. O to větší dík patří našim smiřickým kamarádkám Editě a Kačence Labíkových, které pro nás zajistili skvělý josefovský trénink, výborné ubytování i ono pozoruhodné setkání. Ti nejpilnější z nás dokonce ještě v pátek stihli potrénovat poslušnost a překážky pod dohledem a smrští rad a postřehů Katky Staňkové, kterou jsme po delší době také moc rádi viděli.

Na druhý den jsme se pak přesunuli do nedalekých Úhřetic na celkem nenápadný statek, který ovšem ukrývá spoustu zajímavých pachových vychytávek a úkrytů. Areál budovaný Zuzkou Hrubešovou poskytuje možnost tréninku i na otevřené sutině, na které se nejprve pod taktovkou Pavla Trollera vyřádili zkušenější mazáci a později si cenné zkušenosti odnesli i mladší psi a začátečníci. A bonusem byl blízký rybníček, kde se mohly zavařené hlavičky našich čtyřnohých parťáků na pohodu zchladit a připravit na cestu domů. Tam jsme se také posléze za burácivého hromování vydatné buřiny rozjeli. Unavení, špinaví, ale šťastní jako blechy. Takže východe ahoj a zas někdy!


Akce s článkem
Doporučit známému
Vytisknou článek
Podobné články