Nabitý program

Každé tréninkové soustředění musí mít předem stanovený řád se zřetelným cílem. Bez něho zavládne zákonitě chaos.

Záchranářský výcvik je nesmírně pestrý a pokud je podložen zázemím, jaké poskytuje základna Spáleniště, je práce výcvikáře i instruktora velmi usnadněna. Cíl letošního prázdninového pobytu Jihočechů na Spáleništi byl sice rozdělen do tří částí, ale rozhodně byl více než rozmanitý. Klasické práce v sutinách, na ploše, na stopách a ve vodě doplňovaly večerní instruktáže ke správné práci s vysílačkami a řadě konkrétních výcvikových problémů. Ani slaňování nezůstalo stranou zájmu, budované zázemí pro tuto součinnostní disciplínu již dokáže plnit své poslání dnes. Dost značný časový prostor dostaly letos speciální stopařské práce, které měly podle plánu vrcholit účastí na nově vytvořené zkoušce ZZS3. Na její uspořádání se ale zatím nenašlo dostatek stopařů, jejich úroveň ještě spolehlivě nepřesáhla stupeň ZZS2. Předcházející zkoušky ZZS1 měly ale výborný výsledek a ani dvojky nezklamaly. Jejich absolventi však ještě potřebují doladit náročné trojkové požadavky, hlavně v rozlišování předmětů i osob. Stopařské práce zaznamenávají výrazný boom, patrně proto, že na tréninky stop si z největší části vystačí psovod sám. Jsou sice často problémy s hledáním vhodných terénů, ale pokud přijmeme názor, že stopovat se vlastně dá všude, jenom je třeba přizpůsobit tomu další návazné podmínky (čas kladení, stáří stopy), situace si výrazně usnadníme. Příkladem budiž nejúspěšnější čeští stopaři s nejvyššími tituly, kteří jsou dost často výcvikovými samotáři. Samotářkou však rozhodně není nejúspěšnější jihočeská stopařka Janina Šmídová, která se svou německou ovčandou Cristine Aritar Bastet předvádí v této disciplíně skvělé výkony. Držíme palce, aby jí výkonnostní kondice vydržela i do bilančního podzimu.