Světový rekord?

O nejvyšší náročnosti pátracích akcí na vodních hladinách asi žádný záchranářský kynolog nepochybuje, vliv konkrétních podmínek ale tuto náročnost často ještě násobí.

Kromě směrů proudění vzduchu a záludností prostupu pachů při vyhledávání osob v sutinách mají akce na vodě ještě řadu dalších ztěžujících faktorů: směr a síla proudu tekoucí vody, působení větru na hladině, podhladinové protiproudy, teplota vody, hloubka umístění hledaného těla, doba pobytu těla ve vodě, struktura dna a mnoho dalších více či méně ovlivňujících aspektů. Nález těla vyzvednutého potápěčem pouhé dva metry od vytyčovací bójky v hloubce téměř třiceti metrů vody o teplotě pouhých čtyř až pěti stupňů je tedy skutečně husarským kouskem, zavánějícím světovým rekordem. Není totiž znám žádný potvrzený nález kynologů v podobné hloubce. Za ideální teplotu vody pro vyhledávací práce je považován letní stav 18°C, takže každý stupeň odchylky přináší další zohlednění při vyhodnocování místa nálezu v kombinaci s hloubkou. Zkušenost Jihočechům velí, že každý metr hloubky zvětšuje hladinový ovál pachu o tři metry, takže násobek síly proudu tekoucí vody přináší lokalizaci místa pro ponor potápěče do překvapivé vzdálenosti od místa štěkotu psa na hladině. Přestože tedy značení čili zaštěkání psa ve vzdálenosti neuvěřitelných 80 m po proudu od místa, které šéfkynolog vymezuje pro potápěče, vypadá na první dojem značně nevěrohodně, je matematika i v tomto případě neúprosná. Již při druhém ponoru, který z bezpečnostních důvodů v těchto hloubkách nesmí trvat pro hrozbu dekomprese více než 25 minut, hlásí potápěč nález těla. Někoiikanásobné obalení těla igelitem se zajišťujícím řetězem však dává zřetelně najevo, že se v tomto případě rozhodně nejedná o utopence se sebevražedným úmyslem. Kynologové z JČZBK sice mohou být pyšní nejen na spolehlivě shodné označení čtyř nasazených psů, ale především i na dokonale přesné vyhodnocení a lokalizaci místa nálezu. Že jihočeské vodní toky skrývají patrně i množství dlouho pohřešovaných nebo dokonce vůbec nehledaných osob, přináší již poněkolikáté nejen hrdost kynologům na perfektní práci jejich psů, ale i nové vrásky policistům, kterým přinášejí již opakovaně další starosti s řešením nejrůznějších kriminálních činů. Každopádně však práce jihočeských záchranářů dospěla opět k jednomu z vrcholných výcvikových výsledků. A mistrovská práce si jistě zaslouží uznání...