Stříbrné FCI

Světové mistrovství FCI záchranných družstev proběhlo v Žatci ve dnech 23.-26.8.2012 a přineslo nejen zajímavé zážitky, ale i poznatky.

Soutěž postavená na spolupráci, souhře a synchronizaci společných výkonů přinesla mnoho poznatků nejen účastníkům, ale i divákům a pořadatelům. Tři kategorie soutěže jsou zdánlivě klasické (sutiny, plochy, stopy), vymyká se pouze čtvrtá, tzv. kategorie TOP, která zahrnuje všechny tři uvedené dohromady. Je tedy vpravdě královská a protože byla původní myšlenkou tvůrců zkušebního řádu FCI, má své mistrovské opodstatnění a každopádně punc super náročné originality. Práce družstva v sutinách, v terénu a na tříhodinové stopě ve dvoudenním cyklu, doplněná společnou poslušností na stadiónu, je skutečně velmi náročnou záležitostí. Škoda, že si na ni ve světě zatím netroufne dostatek družstev, takže musely být povoleny i dílčí specializace. Po loňské ochutnávce v Poháru FCI, ve kterém jihočeská reprezentace podala výborný výkon, si ve stejné vítězné sestavě troufala i na poprvé uspořádanou kategorii TOP ve 3. ročníku světového mistrovství. Pavel Troller s bernskou salašnicí Arinou Gasimou z Chlístova, Jana Šmídová s německou ovčandou Cristine Aritar Bastet a Jitka Tomanová s další ovčandou Cherr z Perštátského mlýna dali přípravě opravdu hodně a podřídili jí veškerý letní výcvik bez ohledu na vzdálenosti mezi jejich bydlišti. Obětavá příprava speciálů a synchronizace poslušnosti měla podle očekávání přinést jednoznačné vítězství v této nejvyšší kategorii mistrovství. Vedoucí družstva Martina Trollerová měla vše promyšleno do posledního detailu. Bohužel, člověk míní... Možná stačilo lépe pochopit jednu trochu chybnou informaci před nástupem na stopu, možná to chtělo zvolit trochu jinou taktiku a nejspolehlivější stopařku Cristine nasadit jako první, možná, možná, možná... Po bitvě je už každý generálem. Faktem zůstává, že ztráta na nedokončené stopě už nešla ani rychlou precizní prací v terénu, ani výbornou prací v sutinách, kde jejich soupeři našli pouze dvě osoby, dohonit. Srovnatelná disciplína poslušnosti už mohla jen potvrdit, že toužebně očekávané vítězství se definitivně rozplynulo. Největší a nejkrásnější pohár Mistrovství FCI 2012 si právem odvážejí Němci a na naše reprezentantky "zbývá" stříbro. Slovo "zbývá" je ale v této souvislosti až příliš cynické. Všichni čtyři Jihočeši odvedli práci na hranici svých momentálních možností a jejich obětavost v přístupu i ve výkonech si zaslouží vysoké uznání a vděčný potlesk. Mistrovství světa není žádná pouťová atrakce a jenom kvalifikovat se do účasti na něm je snem, který se rozhodně každému psovodovi nesplní. Zejména pak při soutěži FCI, kde se reprezentace neodehrává na úrovni členských organizací, ale na úrovni členských států. A nelze přece vůbec kritizovat reprezentační výpravu, která ze čtyř možností získala jednou zlato a dvakrát stříbro. Proto si všechna čtyři česká družstva zasluhují za své výkony uznalý a dlouhotrvající potlesk s díkem za mimořádný úspěch při reprezentaci červeno - modro - bílých barev. A Jihočeši navíc ještě jeden za odvahu postavit se na start vůbec nejtěžší a nejvšestrannější záchranářské kategorie.